INFOLINKA +420 725 756 505
Upraveno zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, § 794–845.
Osvojitelem se může stát zletilá osoba, která by měla být dostatečně zralá, aby byla schopna o dítě pečovat a zajistit jeho řádnou výchovu a všestranný zdravotní, psychický a sociální rozvoj.
Osvojení není možné mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. Toto omezení neplatí v případě náhradního mateřství. (Osvojit dítě tedy nemůže jeho babička ani jeho zletilá sestra, avšak teta či strýc by mohli dítě osvojit. Je však vždy na individuálním posouzení soudu, zda by osvojení v daném případě bylo ku prospěchu dítěte.)
Co je důležité zvážit před podáním žádosti o zprostředkování adopce, se dozvíte v naší sekci Nároky na osvojitele a pěstouny nebo v sekci Období rozhodování.
Upraven zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
Zprostředkovat osvojení mohou v České republice pouze státní instituce. Ke zprostředkování nedochází v případě tzv. přímé adopce. Jedná se o situace, kdy rodiče přivolí k osvojení dítěte ve vztahu k určité osobě. Tehdy posuzování probíhá až v průběhu soudního řízení o svěření dítěte, které je zahájeno na základě návrhu podaného budoucími osvojiteli.
Detailní popis jednotlivých kroků na cestě za adopcí naleznete také v naší sekci Adopce a pěstounská péče krok za krokem. Proces zprostředkování může trvat různě dlouhou dobu v závislosti na praxi daného kraje. O tom, jak probíhají odborné přípravy a posouzení ve vašem kraji, se dozvíte v sekci Praxe v krajích.
Dnem 1. 1. 2025 vstoupila v platnost novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí, jejímž cílem je urychlit a zefektivnit systém náhradní rodinné péče.
Co tato novela přínáší:
Právní volnost dítěte v kontextu adopce v České republice znamená, že dítě je z právního hlediska způsobilé k osvojení (adopci). Dítě se stane právně volným, pokud jsou splněny podmínky stanovené zákonem:
V některých krajích existuje praxe, kdy adoptivní rodiče přebírají do péče dítě, které v danou chvíli není právně volné, nicméně se realizují kroky, které k "právní volnosti" dítěte vedou. V takových případech existuje riziko, že se situace dítěte může změnit a dítě se tak může vrátit zpět z péče adoptivních rodičů do péče biologické rodiny.
Například se jedná o situace, kdy adoptivní rodiče přebírají do péče miminko přímo z porodnice. Občanský zákoník v § 813 uvádí, že souhlas s osvojením však může matka dítěte udělit až 6 týdnů po porodu (otec dítěte, je-li zapsán v rodném listu, může tento souhlas udělit bezprostředně po narození dítěte), dítě tedy v tomto případě není právně volné. Biologická maminka však někdy udělí souhlas s osvojením přímo v porodnici a po 6 týdnech jej potvrdí před soudem, jak vyžaduje zákon. Krajský úřad tak může vytipovat vhodnou adoptivní rodinu, která by jej mohla přijmout do péče rovnou z porodnice, avšak s rizikem, že pokud se biologičtí rodiče rozhodnou souhlas s osvojením odvolat (nejzpozději do 3 měsíců od jeho udělení), dítě se vrátí zpět do jejich péče nebo jej nebude možné adoptovat, ale pečovat o něj například v rámci pěstounské péče.
Pojem přímá adopce náš právní řád nezná. Jedná se o vžitý pojem, kdy lidé přebírají do své péče dítě na základě domluvy a souhlasu s biologickými rodiči (nejčastěji jen s matkou) dítěte. Tento postup však skýtá řadu nejistot jak pro budoucí adoptivní rodiče, tak pro ty biologické, ale hlavně pro samotné dítě. Zároveň je nutné zmínit, že získání jakéhokoliv majetkového prospěchu ze zprostředkování adopce je považováno za trestný čin.
Zprostředkováním adopce jsou v České republice pověřeny výhradně orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), konkrétně krajské úřady, které vedou vlastní evidenci prověřených žadatelů o adopci, ale i vlastní evidenci dětí, pro které adoptivní rodinu hledají. Žádný veřejný seznam prověřených žadatelů o adopci neexistuje.
Dle Občanského zákoníku (§ 813) může matka dítěte udělit souhlas s osvojením (adopcí) nejdříve po 6 týdnech od porodu (otec dítěte, je-li zapsán v jeho rodném listu, může tento souhlas udělit bezprostředně po narození). Souhlas je nutné udělit před soudem. Poté běží 3měsíční lhůta, během které je možné tento souhlas s adopcí odvolat. Matka dítěte může tento souhlas s osvojením udělit i adresně – vůči konkrétním osobám (budoucím adoptivním rodičům). V takovém případě doporučujeme celou záležitost konzultovat s orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) na městském úřadě v místě trvalého bydliště matky (dítěte), který zajistí správný postup v celé věci.
Pod pojmem mezinárodní adopce se rozumí osvojení dítěte do ciziny nebo z ciziny. Pokud se nedaří najít náhradní rodinu pro dítě v zemi jeho původu, je možným řešením právě mezinárodní adopce.
Mezinárodní osvojení je upraveno mimo jiné Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení (tzv. Haagská úmluva o ochraně dětí). Úmluva nařizuje signatářským státům, aby na svém území určily jeden ústřední orgán, který bude za osvojení dětí do a ze zahraničí zodpovědný. U nás tuto funkci plní Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně. Úřad vzhledem ke garanci určitých záruk v procesu zprostředkování mezinárodního osvojení spolupracuje pouze se zeměmi, které ratifikovaly tzv. Haagskou úmluvu o ochraně dětí.
Pro zprostředkování mezinárodní adopce přitom není rozhodující státní občanství žadatele ani jeho trvalý pobyt, ale tzv. „obvyklé bydliště žadatele“, tedy kde žadatel skutečně bydlí, kde má zázemí, kde pracuje apod. O mezinárodní osvojení se tak bude jednat i v případě, že např. český státní občan žijící v zahraničí bude chtít zprostředkovat osvojení dítěte z České republiky.
Více informací o mezinárodní adopci naleznete na stránkách Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
Jak probíhá proces osvojení dítěte z České republiky do zahraničí, naleznete v Metodickém doporučení pro zprostředkování mezinárodního osvojení do ciziny.
© Všechny fotografie byly použity z webové stránky Pexels.com a z archivu Střediska náhradní rodinné péče, spolek.