Žádosti o zařazení do evidence žadatelů o přijetí dítěte do náhradní rodinné péče se podávají na sociálním odboru (oddělení sociálně-právní ochrany dětí - OSPOD) úřadu obce s rozšířenou působností v místě trvalého bydliště žadatelů (v případě manželů v místě trvalého bydliště jednoho z nich). Ideálně tam, kde se rodina fakticky zdržuje. Sociální pracovnice, která má náhradní rodinnou péči na starost, Vám vydá příslušný formulář žádosti a sdělí, jaké další doklady bude třeba k žádosti přiložit (např. potvrzení o zdravotním stavu od praktického lékaře, potvrzení o výši příjmů, výpis z rejstříku trestů apod.). Tato pracovnice také navštíví Vaši rodinu za účelem sociálního šetření. Jakmile bude mít potřebnou dokumentaci pohromadě, postoupí ji k odbornému posouzení a dalšímu řízení na příslušný krajský úřad či Magistrátu hl. m. Prahy.

Seznam pracovišť OSPOD naleznete zde.

Vedle manželů, nesezdaných párů nebo párů žijících v registrovaném partnerství může osvojit dítě i osoba bez partnera. V tom případě soud též rozhodne o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči. Tito žadatelé však musí být připraveni, že velmi pravděpodobně budou na svěření dítěte čekat o něco déle než některé manželské páry, protože ti mohou dítěti nabídnout větší právní jistotu v tom, že získá dva rodiče. Za ideální je proto stále považována úplná rodina, ve které je zastoupena role matky i otce. Při jejich posuzování je mimo jiné přihlíženo také k tomu, jaký je jejich okruh blízkých, zda mají vedle sebe někoho, na koho se v případě potřeby mohou obrátit o radu a pomoc.

U zájemců o přijetí dítěte do náhradní rodinné péče se kromě jiného posuzuje stabilita manželských vztahů a rodinného prostředí. Je přihlíženo nejen k délce trvání manželství, ale i k délce společného soužití partnerů před uzavřením manželství. V žádosti proto doporučujeme délku společného soužití nějakým způsobem doložit (př. společnou nájemní smlouvou, dobrozdáním sousedů, starosty obce apod.).

Takové kritérium není v zákoně stanoveno. Žádosti o osvojení mohou podávat i žadatelé s vlastními dětmi. Úřad je povinen žádost přijmout, posoudit ji a zabývat se jí. Přijímání dítěte do náhradní rodinné péče k vlastním dětem má svá specifika. Vždy je třeba brát ohledy na potřeby dětí, které v rodině již vyrůstají. Na příchod dalšího člena rodiny je třeba dobře připravit i je.

Zákonem věkové hranice přesně vymezeny nejsou. Nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) v ustanovení § 803 říká, že mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let; jen souhlasí-li s osvojením opatrovník zastupující dítě v řízení a je-li osvojení v souladu se zájmy dítěte, může být věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem výjimečně menší než šestnáct let. K posouzení vhodnosti žadatelů stát se adoptivním rodiče se vždy přistupuje zcela individuálně. Stejně tak je to v případě pěstounské péče. Každý, kdo chce přijmout dítě do náhradní rodinné péče, by se měl sám zamyslet nad tím, zda bude schopen být dítěti dostatečnou oporou a průvodcem i v jeho dospívání, zda zvládne a bude se umět přizpůsobit potřebám dítěte přiměřeným jeho věku.

Samotný fakt, že žadatel pobírá invalidní důchod, neznamená, že nemůže být zařazen do evidence budoucích náhradních rodičů. K žadatelům je při odborném posuzování přistupováno zcela individuálně. Pro vyjádření posudkového lékaře i psychologů k takové žádosti je rozhodující míra případného omezení pečovatelských a výchovných schopností na straně žadatele. Zvažte své schopnosti a možnosti především sami. Máte-li za to, že je ve Vašich silách dobře zajistit všechny potřeby dítěte, pak si žádost podejte a nechte na odbornících, ať ji posoudí. Nový občanský zákoník v případě osvojení uvádí, že zdravotní stav osvojitelů nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře.

Součástí dokumentace žadatelů jsou i údaje o finančních a sociálních poměrech. Žadatele lze zařadit do evidence, i když je jeden z manželů nezaměstnaný, a to tehdy, jestliže ekonomické poměry a schopnosti žadatelů dávají předpoklad, že i po převzetí dítěte (příp. dětí) do péče bude rodina dostatečně hmotně zabezpečena. Pokud je ale na rodinu žadatelů uvalena exekuce, není pravděpodobné, že by žadatelé byli zařazeni do evidence.

Při posuzování žádosti se přihlíží především k tomu, zda je rodina schopna dítěti vytvořit podmínky pro jeho zdárný vývoj a výchovu, zda je domácí prostředí stabilní a zda bude vyhovovat potřebám dítěte. Vlastní byt nebo dům není podmínkou pro zařazení do evidence žadatelů o náhradní rodinnou péči.

Délka doby čekání na dítě se odvíjí od konkrétní situace v kraji. Ovlivňuje ji počet dětí, které jsou nahlášené jako vhodné pro svěření do náhradní rodinné péče a počet žadatelů zařazených do evidence. Vliv na délku této doby mají také konkrétní představy žadatelů o přijímaném dítěti, míra jejich tolerance k osobní a rodinné anamnéze dětí a volba formy náhradní rodinné péče.

Více o konkrétních postupech jednotlivých krajů v ČR naleznete v naší sekci Praxe v krajích.

Existuje více možností. Pokud žadatelé v žádosti o zařazení do evidence žadatelů projeví zájem přijmout více než jedno dítě, jsou v tomto smyslu odborně posouzeni a dle jejich zájmu buď přijmou více dětí najednou (např. dvojčata, sourozence), anebo po přijetí jednoho dítěte zůstávají dál v evidenci zařazených žadatelů. Žádost pak průběžně aktualizují a časem jsou vybráni pro další dítě. Jestliže však žadatelé teprve po přijetí jednoho dítěte do náhradní rodinné péče projeví zájem přijmout další dítě nebo děti, musí počítat s tím, že bude nutné podávat novou žádost o zařazení do evidence.

V rámci odborného posuzování by mělo být rozhodnuto o tom, zda bude nutné, abyste absolvovali přípravu v plném rozsahu či jen její část. Ta může být zaměřena např. jen na některá specifika, jako je např. přijímání dalšího dítěte do rodiny či přijímání dítěte jiného etnika apod., to vše se bude odvíjet zvláště od toho, jaké budou představy Vaší rodiny a jaká bude u Vás celková situace. Někdy se požadavky jednotlivých krajů liší.

Pojem přímá adopce náš právní řád nezná. Jedná se o vžitý pojem, kdy lidé přebírají do své péče dítě na základě domluvy a souhlasu s biologickými rodiči (nejčastěji jen s matkou) dítěte. Tento postup však skýtá řadu nejistot jak pro budoucí adoptivní rodiče, tak pro ty biologické, ale hlavně pro samotné dítě. Zároveň je nutné zmínit, že získání jakéhokoliv majetkového prospěchu ze zprostředkování adopce je považováno za trestný čin.

Zprostředkováním adopce jsou v České republice pověřeny výhradně orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), konkrétně krajské úřady, které vedou vlastní evidenci prověřených žadatelů o adopci, ale i vlastní evidenci dětí, pro které adoptivní rodinu hledají. Žádný veřejný seznam prověřených žadatelů o adopci neexistuje.

Dle Občanského zákoníku (§ 813) může matka dítěte udělit souhlas s osvojením (adopcí) nejdříve po 6 týdnech od porodu (otec dítěte, je-li zapsán v jeho rodném listu, může tento souhlas udělit bezprostředně po narození). Souhlas je nutné udělit před soudem. Poté běží 3měsíční lhůta, během které je možné tento souhlas s adopcí odvolat. Matka dítěte může tento souhlas s osvojením udělit i adresně – vůči konkrétním osobám (budoucím adoptivním rodičům). V takovém případě doporučujeme celou záležitost konzultovat s orgánem sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) na městském úřadě v místě trvalého bydliště matky (dítěte), který zajistí správný postup v celé věci.

Pokud máte zájem adoptovat dítě z jiné země, pak je třeba tuto skutečnost hned při podání žádosti o zařazení do evidence osvojitelů. Žádost budete standardně podávat na sociálním odboru úřadu obce s rozšířenou působností v místě Vašeho trvalého bydliště. Vaše odborné posouzení i přípravu na budoucí rodičovství zajistí příslušný krajský úřad. Ten po vydání správního rozhodnutí o Vašem zařazení do evidence postoupí Vaši žádost ke zprostředkování osvojení dítěte z ciziny Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí v Brně. Pokud máte zájem adoptovat konkrétní dítě, které jste poznali v cizině, v takovém případě bude třeba se obracet na instituce, které se adopcí zabývají především v zemi původu dítěte. Každá země má jiná pravidla pro uskutečňování mezinárodní adopce.

Pokud máte zájem osvojit dítě společně, pak lze osvojení zprostředkovat, pokud je Váš manžel cizinec, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie (nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie) nebo který má na území České republiky povolen trvalý pobyt anebo který podle zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt cizinců na území České republiky přechodně pobývá na našem území nepřetržitě po dobu nejméně 365 dnů. Žádost budete podávat v místě Vašeho trvalého bydliště na sociálním odboru úřadu obce rozšířenou působností.

Pokud je Vaše obvyklé bydliště (tj. místo, kde pracujete a vedete domácnost) v jiném státě, který stejně jako naše republika ratifikoval „Úmluvu o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení“, pak máte možnost žádat o osvojení dítěte z naší republiky prostřednictvím příslušného ústředního orgánu, který se mezinárodní adopcí v zemi, kde se zdržujete, zabývá. Zmiňovaná mezinárodní smlouva dává smluvním státům garanci, že osvojení bude probíhat v nejlepším zájmu dítěte, proto ústřední orgán naší republiky, kterým je „Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí“ v Brně, spolupracuje ve věci osvojení pouze se smluvními státy této „Úmluvy“.

Neznáte-li žádné bližší údaje o dítěti, pak Vám doporučujeme informovat vedení dětského domova o tom, že jste dítě nějakým způsobem blíže poznali a zvažujete mu nabídnout možnost náhradní rodinné péče. Požádejte je, aby tato informace byla předána příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Vedení dětského domova není kompetentní k tomu Vám předávat o dítěti jakékoliv informace, ale může příslušný úřad informovat o Vaší nabídce pomoci. Vše se bude odvíjet od situace dítěte; pokud půjde o dítě, pro které se marně hledá náhradní rodina, pak je možné, že se s Vámi příslušný úřad sám spojí a po přezkoumání Vašich možností Vám poradí, jak bude třeba dále postupovat.

Pokud znáte údaje o dítěti, víte, jak se jmenuje i kde je jeho trvalé bydliště a jste přesvědčeni, že i ono by chtělo přejít do Vaší péče, pak Vám nic nebrání v tom vyhledat rovnou příslušný úřad dle trvalého bydliště dítěte a informovat ho o tom, že máte zájem o jeho svěření do Vaší péče. Současně máte také možnost podat návrh k soudu na zahájení řízení o svěření dítěte do Vaší péče. Opět bude rozhodující, v jaké situaci se bude dítě nacházet – jelikož je možné, že mu může být např. již zprostředkovávána náhradní rodina prostřednictvím krajského úřadu, může již běžet soudní řízení o jeho svěření do pěstounské péče či osvojení nebo řízení o změně výchovy a dítě se bude vracet zpět do péče svých rodičů.

Osvojením vznikají mezi osvojiteli a osvojencem příbuzenské vztahy a příbuzenské vztahy mezi dítětem a jeho biologickou rodinou zanikají. Biologičtí rodiče pozbývají osvojením vůči dítěti svou rodičovskou odpovědnost, tedy práva i povinnosti, které vůči němu jako jeho rodiče měli. Na návrh osvojitele nebo osvojence může soud rozhodnout, že osvojení a jeho okolnosti mají být utajeny před rodinou původu. Osvojení lze zrušit pouze ze závažných důvodů na návrh osvojitele nebo osvojence. Po uplynutí tří let od rozhodnutí soudu o svěření dítěte do osvojení již osvojení zrušit nelze. To neplatí, je-li osvojení v rozporu se zákonem.

Ke změně křestního jména dítěte lze přistoupit až po pravomocném rozhodnutí soudu o jeho osvojení. Žádost se podává v místě bydliště osvojitelů na odboru vnitřních věcí úřadu obce s rozšířenou působností. Pokud máte v úmyslu měnit přijímanému dítěti jeho křestní jméno, je to vhodné pouze u dětí nejmenších. V takovém případě je důležité oslovovat dítě novým jménem již od počátku. Doporučujeme zvážit volbu jména, které je alespoň trošku podobně znějící původnímu jménu dítěte, ale i možnost ponechání původního křestního jména dítěte jako druhého jména.

Návrh na osvojení Vašeho dítěte by mohl Váš partner podat k soudu pouze jako Váš manžel. K osvojení by bylo třeba nejen Vašeho přivolení, ale i souhlasu biologického otce dítěte (pokud je v rodném listu dítěte uveden) nebo rozhodnutí soudu o tom, že souhlasu biologického otce k osvojení není třeba. Soud by také zkoumal názor dítěte s ohledem na stupeň jeho duševního vývoje. Dosáhlo-li osvojované dítě alespoň dvanácti let, byl by nutný i jeho osobní souhlas.

Základní podmínkou osvojení zletilého, kterou Občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.) stanovuje, je, že takové osvojení nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

Zákon rozlišuje dva druhy osvojení zletilého:

1. Osvojení, které je obdobou osvojení nezletilého

V tomto případě zákon stanovuje tyto důvody, zletilého lze osvojit, jestliže:
a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem,
b) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti,
c) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela;

2. Osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého

Není-li to na újmu důležitých zájmů potomků osvojitele nebo potomků osvojovaného, lze osvojit zletilého výjimečně i z jiných důvodů, hodných zvláštního zřetele, je-li to přínosné pro osvojitele a osvojence navzájem, nebo v odůvodněných případech alespoň pro jednoho z nich.

Pokud nemá žádný z rodičů vůči dítěti rodičovskou zodpovědnost v plném rozsahu nebo rodiče dítěte zemřeli, jmenuje soud dítěti poručníka. Ten má vůči němu zásadně všechny povinnosti a práva jako rodič, ale nemá vyživovací povinnost. Poručník podává soudu pravidelně zprávy o osobě dítěte a předkládá účty ze správy jeho jmění. Záležitosti jiné než běžné povahy musí být ale schváleny soudem. Pokud poručník o dítě osobně pečuje tak, jako by mu bylo svěřeno trvale do péče, náleží mu hmotné zabezpečení jako pěstounovi. Nemůže-li o dítě z různých důvodů osobně pečovat žádný z rodičů ani poručník, pak soud může svěřit dítě do osobní péče pěstounovi. Svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Ti jsou povinni ji plnit, v takovém případě, k rukám úřadu, který pěstounům dávky pěstounské péče vyplácí. Soud může svěřit dítě do pěstounské péče i na dobu přechodnou. Pěstoun je povinen udržovat a rozvíjet kontakt dítěte s jeho rodiči. V záležitostech dítěte rozhoduje pěstoun pouze o věcech běžné povahy, tam, kde není třeba souhlasu zákonného zástupce.

Ano, zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, od roku 2022 vymezuje dva typy pěstounské péče - zprostředkovaná a nezprostředkovaná. Je-li péče vykonávána prarodiči, jedná se o specifickou kategorii nezprostředkované pěstounské péče. Se sepsáním návrhu na svěření dítěte do Vaší pěstounské péče Vám může pomoci sociální pracovnice v místě Vašeho bydliště. Ta Vás také seznámí s právy a povinnostmi pěstounů, které se vztahují také na pěstouny-prarodiče. K rozhodování o svěření dítěte do pěstounské péče je příslušný soud dle trvalého bydliště dítěte. I pěstounům-prarodičům náleží dávky pěstounské péče, konkrétně příspěvek při pěstounské péči a příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výše jednotlivých dávek můžete dohledat na stránkách Úřadu práce.

Jedná se o dočasné řešení situace dítěte v krizovém období jeho života. V pěstounské péči na přechodnou dobu může být dítě umístěno maximálně na 1 rok. Účelem pěstounské péče na přechodnou dobu je zejména poskytnout rodičům dítěte čas, aby si mohli upravit své poměry tak, aby byli znovu schopni převzít dítě do své péče, nebo se pro dítě našla jiná vhodná stabilní náhradní rodina. Díky rozvoji pěstounské péče na přechodnou dobu mají děti, které se ocitnou mimo vlastní rodinu, šanci zcela se vyhnout pobytu v kolektivních zařízeních. Pěstouni na přechodnou dobu jsou finančně zabezpečeni dávkami pěstounské péče a je jim poskytována odborná pomoc a podpora ze strany doprovázejících organizací či odděleních sociálně-právní ochrany dětí obecních úřadů.

Dohoda o výkonu pěstounské péče je veřejnosprávní smlouvou, proces jejího uzavírání se řídí nejen zákonem o sociálně-právní ochraně dětí, ale i správním řádem. Primární povinnost navrhnout obsah dohody a její uzavření leží na orgánu sociálně-právní ochrany dětí obecního úřadu obce s rozšířenou působností v místě trvalého bydliště pěstounů. Při uzavírání dohody se přihlíží k zájmům a individuálním potřebám dítěte a k potřebám pěstounů, kterým bylo dítě svěřeno do péče. Dohoda musí být vždy v souladu s rozhodnutím soudu a individuálním plánem ochrany dítěte. Povinností pěstouna je umožnit sledovat naplňování dohody o výkonu pěstounské péče a spolupracovat se zaměstnancem pověřeným sledovat vývoj svěřeného dítěte. Úřad (nebo pověřená organizace), který uzavřel s pěstouny dohodu o výkonu pěstounské péče, může uplatnit nárok na čerpání státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Tento státní příspěvek je určen na pokrytí nákladů vynakládaných na zajišťování pomoci pěstounů a svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí. Více informací lze dohledat na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ano, jsou určité situace, kdy zákon v případě poplatků či nějaké úhrady zohledňuje postavení dětí v pěstounské péči. Uvádíme několik příkladů:

Regulačních poplatků ve zdravotnictví:
Dle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ustanovení § 16a, se regulační poplatky ve zdravotnictví neplatí, jde-li o pojištěnce svěřeného rozhodnutím soudu do pěstounské péče (toto osvobození od poplatků se netýká dětí v péči poručníka);

Platby za předškolní vzdělávání v mateřské škole, kterou zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí:
Dle vyhl. č. 43/2006 Sb., o předškolním vzdělávání, ustanovení § 6, mohou být pěstouni osvobozeni od poplatků za školku, pokud prokážou řediteli mateřské školy, že jsou osobou, která o dítě osobně pečuje a z důvodu péče o toto dítě pobírá dávky pěstounské péče;

Platby za ubytování v internátě zřízeném státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí:
Dle vyhl. č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních, ustanovení § 9, je žák, který má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči podle zvláštního právního předpisu a tento příspěvek nebo jeho část je vyplácena, osvobozen od poplatku za ubytování na internátě. Tuto skutečnost je třeba prokázat řediteli internátu. Internát je obvykle zřízen při ZŠ pro děti s nějakým handicapem. Internátem se však nemyslí domov mládeže, kde jsou ubytované děti při studiu na střední škole či v učebním oboru.

Takovou formu pomoci dětem v ústavní péči úpravu je § 30 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění. Nejprve je potřeba ověřit, zda Vaše rodina má všechny předpoklady pro poskytování takové pomoci. Z tohoto důvodu se musíte obrátit na sociální odbor úřadu obce s rozšířenou působností v místě Vašeho trvalého bydliště s tím, že máte zájem poskytnout takovou pomoc a chcete, aby Vaše rodina byla posouzena. Jakmile budete mít doporučující vyjádření, můžete požádat úřad o vytipování dítěte, které by takovou pomoc potřebovalo.

Osobám, které poskytují dítěti zprostředkovanou pěstounskou péči, a osobám v evidenci (pěstoun na přechodnou dobu) náleží dávka odměna pěstouna. Výpočet výše odměny pěstouna je nově navázán na koeficient minimální mzdy v závislosti na počtu svěřených dětí, jejich zdravotním stavu a typu pěstounské péče (dlouhodobá x přechodná).

Dlouhodobí pěstouni - Zprostředkovaná pěstounská péče

• 1 dítě = 1,0 x minimální mzda

• 1 dítě stupeň závislosti I = 1,2 x minimální mzda

• 2 děti = 1,5 x minimální mzda

• 3 děti = 2,0 x minimální mzda

• 1 dítě stupeň závislosti II až IV = 2,0 x minimální mzda

• Za každé další dítě = + 0,5 x minimální mzda

• Za každé další dítě stupeň závislosti III nebo IV = 0,7 x minimální mzda

Pěstouni na přechodnou dobu - Zprostředkovaná pěstounská péče

• žádné nebo 1 dítě = 1,8 x minimální mzda

• 1 dítě stupeň závislosti I = 2,0 x minimální mzda

• 1 dítě stupeň závislosti II až IV = 2,2 x minimální mzda

• Za každé další dítě = + 0,3 x minimální mzda

• Za každé další dítě stupeň závislosti III nebo IV = 0,5 x minimální mzda

Nezletilému nezaopatřenému dítěti svěřenému do péče osoby pečující nebo na základě rozhodnutí soudu do péče jiné fyzické osoby než rodiče, tzv. „svěřenectví“ podle § 953 OZ, náleží dále dávka příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc:

• 6 290 Kč pro dítě ve věku do 6 let,

• 7 750 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let,

• 8 870 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let,

• 9 220 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let.

Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby (ve stupni závislosti I-IV), je příspěvek na úhradu potřeb dítěte odstupňován dle stupně závislosti. Přesné výše částek naleznete na stránkách Úřadu práce.

Dlouhodobí pěstouni a také pěstouni na přechodnou dobu mají dále nárok na jednorázovou dávku příspěvek při převzetí dítěte na nákup vybavení a ošacení pro převzaté dítě.

Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku:

• do 6 let, 10 800 Kč,

• od 6 let do 12 let, 12 150 Kč,

• od 12 let do 18 let, 13 500 Kč.

Pokud má osoba v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna, vzniká jí nárok na příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla v případě, že zakoupila osobní motorové vozidlo nebo zajistila nezbytnou celkovou opravu motorového vozidla. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Podmínkou dále je, že osoba pečující nesmí motorové vozidlo používat k výdělečné činnosti.

Osobám, které poskytují dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, náleží dávka příspěvek při pěstounské péči. Výše dávky se odvíjí od násobku životního minima jednotlivce v závislosti na počtu svěřených dětí a jejich zdravotním stavu. V případě prarodičů a praprarodičů je násobek nižší. 

Tety, strýcové, zletilí sourozenci, osoby blízké:

• 1 dítě = 2,3 x životní minimum

• 1 dítě stupeň závislosti I = 2,3 x životní minimum

• 2 děti = (2,3 x životní minimum) x 2

• 3 děti = (2,3 x životní minimum) x 3

• 1 dítě stupeň závislosti II až IV = 5,5 x životní minimum

• Za každé další dítě = + 2,3 x životní minimum

• Za každé další dítě stupeň závislosti III nebo IV = + 5,5 x životní minimum

Prarodiče

• 1 dítě = 1,8 x životní minimum

• 1 dítě stupeň závislosti I = 1,8 x životní minimum

• 2 děti = (1,8 x životní minimum) x 2

• 3 děti = (1,8 x životní minimum) x 3

• 1 dítě stupeň závislosti II až IV = 5,5 x životní minimum

• Za každé další dítě = + 1,8 x životní minimum

• Za každé další dítě stupeň závislosti III nebo IV = + 5,5 x životní minimum

Nezletilému nezaopatřenému dítěti svěřenému do péče osoby pečující nebo na základě rozhodnutí soudu do péče jiné fyzické osoby než rodiče, tzv. „svěřenectví“ podle § 953 OZ, náleží dále dávka příspěvek na úhradu potřeb dítěte.

Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc:

• 6 290 Kč pro dítě ve věku do 6 let,

• 7 750 Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let,

• 8 870 Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let,

• 9 220 Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let.

Jde-li o dítě, které je podle zákona o sociálních službách osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby (ve stupni závislosti I-IV), je příspěvek na úhradu potřeb dítěte odstupňován dle stupně závislosti. Přesné výše částek naleznete na stránkách Úřadu práce.

Dlouhodobí pěstouni a také pěstouni na přechodnou dobu mají dále nárok na jednorázovou dávku příspěvek při převzetí dítěte na nákup vybavení a ošacení pro převzaté dítě.

Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku:

• do 6 let, 10 800 Kč,

• od 6 let do 12 let, 12 150 Kč,

• od 12 let do 18 let, 13 500 Kč.

Pokud má osoba v pěstounské péči nejméně 3 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodu péče o 3 děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, jež zakládají osobě pečující nárok na odměnu pěstouna, vzniká jí nárok na příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla v případě, že zakoupila osobní motorové vozidlo nebo zajistila nezbytnou celkovou opravu motorového vozidla. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však 100 000 Kč. Podmínkou dále je, že osoba pečující nesmí motorové vozidlo používat k výdělečné činnosti.