Kdy přesně jste podávali žádost o zprostředkování?

Žádost jsme podávali v říjnu 2019.

Jaké byly Vaše první kroky a jak probíhala první schůzka a následná návštěva sociálního pracovníka ve Vaší domácnosti?

Nejprve jsme si domluvili schůzku na Ospodě v Českých Budějovicích. Sociální pracovník nám vše vysvětlil a domluvili jsme si schůzku u nás doma. Do té doby jsme mu také vypracovali jednoduchý dotazník, který nám dal. Sepsali jsme také naše „životopisy“ a poslali ho společně s našimi fotkami mailem.

V den schůzky si pán zběžně prohlídl byt a popovídali jsme si o tom, proč chceme adoptovat dítě. Vše bylo ve velmi přátelské a pohodové atmosféře.

Jak probíhaly odborné přípravy a psychologické posouzení?

Psychologické posouzení probíhalo za účasti psychologa na kraji. Trvalo to cca 6 hodin, ale uteklo to. Vyplňovali jsme spoustu otázek a pak si společně i individuálně povídali. Celé to pro mě bylo přínosem.

Pracovnice Krajského úřadu nám také zopakovala, jaké děti jsou do adopce a zaměřili jsme se poprvé na naše představy o přijatém dítěti.

Přípravy probíhaly 2 víkendy (pátek-neděle) v organizaci Prevent 99. Bylo to skvělé. Sešli jsme se fajn parta, lektorky jsou perfektní. Jsem s nimi stále v kontaktu a vždy se ráda účastním klubů osvojitelů. Zároveň je Prevent naší doprovodkou.

Přípravy vedou podle PRIDE a jsou zaměřené především na attachment a možné trauma přijatého dítěte.

Jak dlouho trval proces posouzení Vaší žádosti a kdy jste byli zařazeni do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli?

Do evidence jsme byli zařazeni v prosinci 2020, proces tedy trval 14 měsíců.

Jak zpětně tento proces reflektujete? Co Vám to přineslo a v čem to pro Vás třeba bylo zatěžující?

Občas pro mě bylo dlouhé čekání na další krok. Celý proces hodnotím velmi kladně a hlavně jsem se dověděla spoustu informací o adopci.

Jaké byly na začátku Vaše představy o přijatém dítěti a jak (zda) se případně změnili po zařazení do evidence?

Od začátku jsme žádali o dítě majoritního etnika. V průběhu procesu jsme upravili toleranci k drogám a psychickému onemocnění matky.

Jak jste využili období čekání a jaké pro Vás toto období bylo?

Čekání bylo dlouhé. Soustředili jsme se na stavbu domečku, investovala jsem do mého vzdělání, trávili jsme čas s kamarády. Bylo to dlouhé, ale zpětně nelituji jediného dne.

Po jakém čase Vás kontaktoval krajský úřad s informací, že jste byli vytipováni jako vhodní rodiče? Jak telefon probíhal a jaká emoce Vás třeba překvapila a jaké myšlenky jste měli?

Krajský úřad nás kontaktoval po 16 měsících. Jeli jsme zrovna s manželem spolu autem. Jen co jsem viděla jméno sociální pracovnice na displeji, věděla jsem, proč volá. Bylo to velmi emotivní. Vzhledem k tomu, že bylo před Velikonocemi, četla nám celý spis po telefonu. Věděli jsme tedy on začátku všechny informace. Je to prý nestandartní postup, moc informací jsem si stejně nepamatovala, ale jsem za to ráda.

Byl to opravdu šťastný a nepopsatelný okamžik. Stejně jako další telefonáty budoucím babičkám.

Byl to šok. Ale krásný. Sžili jsme se všichni rychle. Po pár dnech jsem chytla virózu (prývelmi časté, asi z toho šoku), ale manžel pomohl.

Jak probíhalo vaše první setkání a proces předávání? Jak jste prožívali toto období?

Druhý den jsme jeli na 7 hodinu na OSPOD dítěte, poté na kontrolu k nám domů a rychle do porodnice. Čekal na nás 5denní chlapeček. Okamžitě jsem k němu nastoupila do nemocnice, kde jsme spolu byli týden. Čekali jsme na předběžné opatření od soudu. Manžel za námi každý den jezdil. Sestry na oddělení byly úžasné. Jedna byla sama adoptivní maminka a společné povídání mi bylo ohromnou pomocí.

Jaké bylo přijetí nové rodičovské role a jak jste se první měsíce sžívali?

Byl to šok. Ale krásný. Sžili jsme se všichni rychle. Po pár dnech jsem chytla virózu (prý velmi časté, asi z toho šoku), ale manžel pomohl. Náročnější pro mě bylo to, že jsem najednou nebyla v denním zápřahu v práci a práce mi chyběla (a chybí). Zastávala jsem velmi zodpovědnou a náročnou pozici a mozku ten zápřah chyběl.

Jak dlouho trval celý soudní proces osvojení až do jeho finalizace?

Byla to rychlovka. Bio maminka dala souhlas 6 týdnů po porodu, po dalších 3 měsících nás soudkyně překlopila do předadopční péče. Po 6 měsících jsme měli soud o osvojení. Vše bylo super rychlé, bez komplikací a jsem neskutečně vděčná Ospodu i soudkyni, že to vše klaplo tak rychle. Obě dámy byly skvělé.

První narozeniny už syn oslavil s naším příjmením.

Máte nějaké doporučení/radu pro další, kteří přemýšlejí o náhradní rodinné péči, nebo se aktuálně nachází v období „čekání“?

Ať neváhají ani minutu. Po letech bolesti a zklamání jsme šťastní. Jsme rodiče toho nejúžasnějšího syna.

Čekajícím bych asi poradila jen to, aby se pořádně vyspali 😀 Také bych doporučila pořádně promyslet, jaké dítě jsou schopni přijmout. Jde o jejich život a život přijatého dítěte.